HR Expert

Ráda bych se zeptala, zda je možné, aby dva zaměstnanci zaměstnaní v jedné firmě (restaurace) na obdobné pozici měli v pracovních smlouvách uvedenou rozdílnou délku dovolené. Jeden ze zaměstnanců pracuje jako provozní a jeho dovolená činí 4 týdny, druhý pracuje jako asistent pracovního tréninku (v restauraci působí jako školitel zaměstnanců se zdravotním postižením) a jeho dovolená činí dle smlouvy 5 týdnů.

Odpověď:

V dotaze je uvedeno, že se jedná o dva zaměstnance v jedné firmě. Předpokládám, že oba zaměstnanci - provozní i asistent pracovního tréninku mají uzavřenou pracovní smlouvu s týmž zaměstnavatelem - restaurací a z tohoto předpokladu v odpovědi vycházím. Podle § 213 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen "ZP") výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. V uvedeném ustanovení je upravena pouze minimální délka dovolené, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Stejně jako v řadě dalších případů i v případě výměry dovolené ZP umožňuje pro zaměstnavatele v podnikatelské sféře odchylnou úpravu. Dovolená zaměstnanců může být prodloužena, a to na základě ustanovení § 2 odst. 1 ZP, podle něhož práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upraveny odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Podle odstavce 2 k odchylné úpravě může dojít smlouvou a za podmínek stanovených tímto zákonem též vnitřním předpisem. Na základě této obecné úpravy a § 213 odst. 1 lze delší dovolenou sjednat v kolektivní smlouvě nebo individuální smlouvě - pracovní či jiné smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, popřípadě za podmínek uvedených v § 305 ZP stanovit ve vnitřním předpisu. Bez ohledu na to, zda je delší dovolená sjednána v kolektivní smlouvě nebo individuální smlouvě musí být dodržena jedna ze základních zásad pracovněprávních vztahů uvedená v § 13 odst. 2 písm.b) ZP, podle níž zaměstnavatel musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoliv diskriminace zaměstnanců. Na toto ustanovení navazuje úprava obsažená v § 16 odst. 1, která ukládá zaměstnavatelům povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jejich peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty. Podotýkám, že zásada rovného zacházení se vztahuje na zaměstnance téhož zaměstnavatele. Uplatnění zásady rovného zacházení se všemi zaměstnanci znamená, že pokud by zaměstnavatel smluvně, například na základě pracovní smlouvy (ale i jiné individuální smlouvy nebo kolektivní smlouvy) přiznával zaměstnancům práva v rozdílném rozsahu, muselo by to být odůvodněno věcnými hledisky. Zaměstnavatel tak může sjednat poskytnutí delší dovolené například se zaměstnanci, kteří vykonávají práci v obtížnějších pracovních podmínkách, mají oproti ostatním zaměstnancům odlišný netypický rozvrh pracovní doby, větší psychickou či fyzickou zátěž apod. Sjednání dovolené v pracovní smlouvě v délce 5 týdnů by mělo být podloženo věcnými důvody. Pokud tomu tak není, nelze vyloučit, že by postup zaměstnavatele mohl být považován za porušení zásady rovného zacházení se všemi svými zaměstnanci. Zaměstnavatel se tak vystavuje nebezpečí postihu ze strany orgánů inspekce práce (oblastní inspektoráty práce), které jsou podle § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce oprávněny kontrolovat mimo jiné dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž zaměstnancům vznikají práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, tedy i ze zákoníku práce. Porušení zásady rovného zacházení se zaměstnanci se u zaměstnavatele - fyzické osoby považuje za přestupek, ze který lze podle § 11 odst. 2 zákona uložit pokutu až do výše 400.000 Kč. Jestliže je zaměstnavatelem právnická osoba, jedná se o správní delikt, za který lze podle § 24 odst. 2 uložit pokutu ve stejné výši, tj. až do 400.000 Kč. Závěrem upozorňuji na to, že dodržení či porušení zásady rovného zacházení je nutné u každého zaměstnavatele posuzovat vždy podle konkrétních podmínek.

Související předpisy:

§ 2, 13, 16, 213 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.

§ 11, 24 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění p. p.

 JUDr. Marcela Smutná