Modrá
Zelená
Šedá
Červená
Prosím o radu, jak vyřešit uvedení místa výkonu práce v pracovních smlouvách u našich zaměstnanců:Jsme nezisková organizace poskytující sociální služby. Někteří zaměstnanci jezdí služebním automobilem téměř denně mimo sjednané místo výkonu práce (svážejí klienty sociálních služeb do míst, kde jsou jim poskytovány sociální služby) a dále je rozvážejí zpět. Nyní mají tito zaměstnanci uvedeno v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce přesnou adresu sídla organizace; řešilo by tuto situaci rozšíření pracovní smlouvy o ustanovení, že pro účely cestovních náhrad je místem výkonu práce celý kraj (jezdí mimo obec, kde je sídlo organizace), a jinak místo výkonu práce ponechat jako přesnou adresu organizace?
Celý článek... Přidat nový komentář
Chtěla bych se zeptat na výklad § 170 zákoníku práce odst. 3 (zahraniční stravné), zejména poslední části, která se týká doby strávené mimo ČR 12 hodin a méně, avšak alespoň 1, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území ČR právo na stravné. Píši pár příkladů:
Příklad: Obchodní zástupce má v současné době v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce Jihočeský kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj. V pracovní smlouvě není sjednáno místo pravidelného pracoviště.
Ve společnosti máme stanovenou pracovní dobu 40 hod/týden. Jednáme o zakázce, kde investor požaduje, abychom provedli montážní práce na jeho výrobním zařízení v době, kdy toto zařízení nepracuje, tzn. v odpoledních a nočních hodinách. Mohl byste mi poradit, jakým způsobem lze dočasně provést přesun pracovní doby, a jak budou zaměstnanci odměňování, vznikne zde nárok na příplatky?
Základním pravidlem při poskytování cestovních náhrad je dle pokynů, které jsem si odnesla ze semináře, to, že zaměstnanec se jich nemůže vzdát z dobré vůle. Zjednodušeně to znamená, pokud mu zaplatíme kurzovné (na přihlášce je podpis příkazce operace, tj. ředitelky, tím fakticky vzniká příkaz k pracovní cestě), náleží k této „akci“ i cestovní náhrady. Teď jsme se ale dostali do situace, kdy díky většímu sponzorskému daru zaplatíme naši rehabilitační pracovnici kurz dlouhodobější, je to vlastně zvyšování kvalifikace. Bude asi 2 měsíce bydlet v jiné metropoli a dojíždět o víkendech. Logicky by bylo správné, kdyby se v tomto případě nějakým dílem podílela na nákladech, tzn. platila si sama ubytování a cestování. Otázka zní: je takovéto dlouhodobější zvyšování kvalifikace – pro zaměstnavatele ale i pro sebe, protože je to mladá slečna těsně po VŠ, nemusí v naší organizace setrvat nastálo – považováno za pracovní cestu (s přiznanými cestovními náhradami) ?
Jsme s. r. o. S pracovníkem jsme uzavřeli v roce 2011 dohodu o provedení práce (dále DPP) s počátkem výkonu práce 1. 7. 2011 na dobu neurčitou. Dle novely zákoníku práce účinné od 1. 1. 2012 je nutné v DPP uvádět dobu, na kterou se DPP uzavírá. Jsme povinni v roce 2012 vyhotovit písemný dodatek k DPP, kde bude uvedena požadovaná doba, na kterou se DPP uzavírá? Nebo toto se vztahuje až na DPP uzavřené 1. 1. 2012 a později?
Od roku 2012 máme nad 10 000 Kč u DPP povinnost odvádět ZP a SP. Tyto dohody se u jednoho zaměstnavatele sčítají, aby se to nemohlo obcházet.
Může mít zaměstnavatel v roce 2012 dva lidi na dohodu? Každého na 300 hodin za rok. Dohromady by to bylo 600 hodin.
Jak postupovat s výplatou nemocenské zaměstnanci, kterému byla dána výpověď ve zkušební době. Dne 18. 8. 2011 zaměstnanec převzal od zaměstnavatele výpověď - ukončení pracovního poměru v rámci zkušební doby k 31. 8. 2011. Dne 23. 8. 2011 zaměstnanec onemocněl a předal potvrzení o pracovní neschopnosti.
© 2012 Wolters Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3