HR Expert

Evropské komise zveřejnila studii, podle které mají jak zaměstnavatelé, tak pracovníci prospěch z pružné organizace pracovní doby. Zpráva skupiny odborníků přichází v čase, kdy se v Bruselu schází ministři odpovědní za rovnost žen a mužů, aby v rámci neformálního zasedání jednali o nové strategii v oblasti rovnosti žen a mužů pro roky 2010–2015

„Pružná organizace pracovní doby, zřízení různých zařízení péče o děti a další závislé rodinné příslušníky nebo nároky na dovolenou, to vše vede k vyšší míře zaměstnanosti žen i mužů stejně jako ke stabilní míře porodnost,“ prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová, komisařka EU pro spravedlnost, základní práva a občanství. „V době, kdy se hospodářský růst zpomaluje, může pružné uspořádání práce pomoci lidem udržet si svou práci. Potřebujeme udržet pokrok dosažený ve strukturách pracovního trhu, které jsou příznivé pro rodiny. Jak pružnost uspořádání pracovní doby, tak i rovnost žen a mužů jsou důležitými podmínkami pro hospodářské oživení.“

Zpráva odborníků o „Pružném uspořádání pracovní doby a rovnosti žen a mužů“ poskytuje souhrnný přehled současné praxe v 27 členských státech EU a v zemích EHP-ESVO (Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko). Zaměřuje se na vnitřní flexibilitu (v rámci podniků a organizací), a to na základě délky pracovní doby (například práce na částečný úvazek) a organizace pracovní doby (například flexibilní uspořádání pracovní doby nebo rozložení pracovní doby a pružný začátek a konec pracovního dne). Hlavní závěry této zprávy jsou:

1. V oblasti pružné pracovní doby stále existují značné rozdíly mezi členskými státy:

-          pružná délka pracovní doby je více rozšířená v severní a západní Evropě, zatímco v Maďarsku, Litvě, České republice, Estonsku, Bulharsku, Slovensku, Slovinsku a Rumunsku převládá tradiční 40hodinová týdenní pracovní doba,

-          v žebříčku pružné organizace pracovní doby se relativně vysoko umístily Dánsko, Švédsko, Německo, Finsko a Norsko. V těchto státech o něco více než polovina všech zaměstnanců využívá nějaký druh pružného uspořádání pracovní doby.

2. Rostoucí pružnost pracovní doby není vždy prospěšná pro rovnost žen a mužů:

-          pracovní doba přizpůsobená potřebám jednotlivých zaměstnanců má pozitivní vliv na zaměstnanost žen a může pomoci zaměstnankyním sladit pracovní a osobní život, nicméně práce na částečný úvazek (které jsou vykonávané převážně ženami) jsou ve většině zemí stále využívány v hůře placených odvětvích s malými možnostmi profesního rozvoje a odborné přípravy,

-          rovněž organizační kultura hraje důležitou roli. Dokud bude pružnost považována za „ženský“ způsob uspořádání pracovní doby, bude pružné rozvržení pracovní doby rozdíly mezi muži a ženami spíše prohlubovat než zmenšovat.

3. Současný politický vývoj ukazuje, že pružnost pracovní doby je na programu politických jednání v několika zemích. Přesná témata se však mohou lišit:

-          některé země (jako např. Česká republika a Litva) využívají pružnost jako nástroj pro zvyšování zaměstnanosti (pokud jde o jednotlivce a délku pracovní doby),

-          práce na částečný úvazek jsou stále častěji využívány k podpoře aktivního stárnutí. Zejména v severských zemích je nedobrovolná práce na částečný úvazek důležitou otázkou vedoucí k politickým opatřením, která se snaží vytvořit novou rovnováhu mezi pružností a jistotou,

-          fond pracovní doby a dohodnutý počet odpracovaných hodin za rok jsou také tématem probíhajících politických jednání (ve Finsku, Německu a Lucembursku). Pružné uspořádání pracovní doby je v některých zemích (jako je Polsko a Portugalsko) spojeno s debatou o snížení délky přesčasů,

-          současná finanční a ekonomická krize měla zřetelný dopad na pohled na tuto oblast. Na flexibilitu se nyní pohlíží jako na důležitý politický nástroj, který může zaměstnavatelům pomoci přizpůsobit se neustále se měnícím ekonomickým podmínkám, nicméně problematika rovnosti mužů a žen nijak výrazně nefiguruje v rámci současných diskuzí.

Souvislosti

Dne 3. března 2010 Evropská komise učinila v rámci první fáze konzultace s evropskými sociálními partnery první krok k přezkoumání stávajících předpisů EU upravujících pracovní dobu. V souvislosti s tímto přezkoumáním Komise brzy uveřejní zprávu odborníků o sociálním a ekonomickém dopadu předpisů týkajících se pracovní doby.

Dnešní zpráva je v pořadí třetí srovnávací zprávou o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem.V roce 2005 byla zveřejněna zpráva o „sladění pracovního a soukromého života“ a v roce 2009 zpráva o „poskytování služeb v oblasti péče o děti.“

Další informace

Zpráva:„Pružné uspořádání pracovní doby a rovnost mužů a žen – srovnávací studie 30 evropských zemí“

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=418&langId=en&furtherPubs=yes

Neformální setkání ministrů odpovědných za rovnost žen a mužů

http://www.eutrio.be/informal-meeting-ministers-gender-equality