Tak zvaná velká novela zákoníku práce, která nabývá účinnosti 1. ledna 2012, zahrnuje též novely některých dalších zákonů, mj. zákona o nemocenském pojištění, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a dalších. Tyto novely přinášejí významné změny v poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (dále zpravidla jen DPN) nebo karantény a rovněž novou možnost postihu zaměstnance za porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v době prvních 3 týdnů DPN.

O výkonové odměňování se jedná, je-li alespoň část mzdy zaměstnance závislá na jeho objektivně měřitelném výkonu, nejlépe tak, že pro tento výkon jsou předem stanoveny určité požadované výsledky nebo cíle a výkonová složka mzdy je závislá na jejich splnění. Článek rozebírá cíle, formy a hlavní zásady výkonového odměňování včetně nejčastějších úskalí jejich konstrukce a zavádění.

V poslední době byly v některých odborných přednáškách a v odborném tisku prezentovány názory, že daňový bonus, který je eventuelně poskytován na vyživované dítě zaměstnanci – poplatníku daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a který bývá z faktického hlediska označován jako tzv. negativní daň, je třeba brát v úvahu i pro zjištění čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy, jakož i pro zjištění čistého průměrného měsíčního výdělku. Pro tyto názory ale není možné najít oporu v zákoně. Tento článek se proto především zabývá jejich vyvrácením. Je třeba jej pojmout jen pro daný účel – jeho smyslem není podrobný výklad pravidel pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Také není možné zaměňovat pojem čisté mzdy pro účely jejího zúčtování (jako pojem neprávní), resp. pro účely její výplaty (jestliže nejsou vůči zaměstnanci vedeny další srážky ze mzdy) s čistou mzdou pro účely srážek ze mzdy. Zúčtovaná čistá mzda je samozřejmě případným daňovým bonusem ovlivněna.

Od 1. ledna 2007, kdy nabyl účinnosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo v odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě ke změnám. Od počátku roku 2009 se však platové předpisy měnily již několikrát a ve všech případech se jednalo o změny podstatné.

Charakter vykonané práce občas vyžaduje, aby zaměstnanec byl za svoji kvalitní či mimořádnou pracovní činnosti odměněn odměnou. Na rozdíl od ostatních složek mzdy a nebo platu výše této odměny zaměstnavatel ani zaměstnanec předem nezná a poskytuje se zpětně až po vykonání práce. Tím se tedy mimořádná odměna odlišuje např. od prémie či bonusu, pro jejichž získání zná zaměstnanec předem podmínky uvedené v prémiovém či bonusovém řádu.