Modrá
Zelená
Šedá
Červená
Národní ekonomická rada vlády (NERV), která funguje jako odborný poradní a konzultační orgán kabinetu, chce ministrům navrhnout, aby stát platil nejlepším studentům v zemi studium na elitní zahraniční univerzitě výměnou za to, že by pak absolventi pracovali ve státní sféře. Studenti by tak při cestě na špičkové světové školy nemuseli složitě bojovat o stipendia místních nadací nebo si půjčovat stovky tisíc u bank. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny (HN).
"Několika nejlepším by se každoročně umožnilo studovat na elitních školách a oni by pak výměnou za to po určitou dobu, například dva roky, pracovali ve státní sféře," vysvětlil HN člen NERV, ekonom Tomáš Sedláček.
"Mně ten návrh nepřipadá vůbec špatný, tak, jak zatím zní, by mohl mít mou podporu," reagoval ministr školství Josef Dobeš (VV) s tím, že podobný nápad už v minulosti padl na koaličním jednání stranických lídrů a nikdo ho neodmítal.
"Tohle je cesta, jak zabránit úniku mozků. Hlavní je, aby pak působily tady, klidně i v byznysu," dodal školský expert ODS Walter Bartoš. Návrh podporuje i šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09), která by studenty podpořila i bez podmínky, aby se vraceli.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ale varoval, že lidé, kteří vystudovali prestižní školy a pak šli do státní sféry, by byli vystaveni šikaně. "Pro ostatní by představovali nepřijatelnou konkurenci. Muselo by to být doprovázeno ochranným dohledem, nebo budou tito lidé závistivými spolupracovníky zničeni," obává se Kalousek.
HN píšou, že státní stipendia fungují například v Polsku.
Rok studia na nejlepších univerzitách stojí ročně až milion korun. Stipendia od privátních institucí ale nyní dostanou nanejvýš desítky studentů, uvádějí HN s tím, že třeba Fulbrightova komise dá ročně peníze dvacítce z nich, Nadace Zdeňka Bakaly právě vybírá první desítku stipendistů. "Nehlásí se jich ale tolik, řadu z nich předem odradí náročná kritéria a složitost celé té procedury," popisuje Hana Ripková, ředitelka Fulbrightovy komise, kde se ročně hlásí kolem 60 studentů.
"České studenty brzdí nízká sebedůvěra. Myslíme si tady, že na to nemáme. Profesoři studenty nemotivují, aby mířili výš," domnívá se prezident absolventského spolku Oxford & Cambridge Alumni Society Lukáš Sedláček.
"Mně ten návrh nepřipadá vůbec špatný, tak, jak zatím zní, by mohl mít mou podporu," reagoval ministr školství Josef Dobeš (VV) s tím, že podobný nápad už v minulosti padl na koaličním jednání stranických lídrů a nikdo ho neodmítal.
"Tohle je cesta, jak zabránit úniku mozků. Hlavní je, aby pak působily tady, klidně i v byznysu," dodal školský expert ODS Walter Bartoš. Návrh podporuje i šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09), která by studenty podpořila i bez podmínky, aby se vraceli.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ale varoval, že lidé, kteří vystudovali prestižní školy a pak šli do státní sféry, by byli vystaveni šikaně. "Pro ostatní by představovali nepřijatelnou konkurenci. Muselo by to být doprovázeno ochranným dohledem, nebo budou tito lidé závistivými spolupracovníky zničeni," obává se Kalousek.
HN píšou, že státní stipendia fungují například v Polsku.
Rok studia na nejlepších univerzitách stojí ročně až milion korun. Stipendia od privátních institucí ale nyní dostanou nanejvýš desítky studentů, uvádějí HN s tím, že třeba Fulbrightova komise dá ročně peníze dvacítce z nich, Nadace Zdeňka Bakaly právě vybírá první desítku stipendistů. "Nehlásí se jich ale tolik, řadu z nich předem odradí náročná kritéria a složitost celé té procedury," popisuje Hana Ripková, ředitelka Fulbrightovy komise, kde se ročně hlásí kolem 60 studentů.
"České studenty brzdí nízká sebedůvěra. Myslíme si tady, že na to nemáme. Profesoři studenty nemotivují, aby mířili výš," domnívá se prezident absolventského spolku Oxford & Cambridge Alumni Society Lukáš Sedláček.
| < Novější | Starší > |
|---|
© 2012 Wolters Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3 