Modrá
Zelená
Šedá
ČervenáZákoník práce ukládá v § 37 zaměstnavatelům povinnost, písemně informovat každého zaměstnance o základních právech a povinnostech, které pro něho vyplývají z uzavřeného pracovního poměru. V běžné personální praxi bývá tato informace nazývána „pracovní náplní“. Pracovní náplň však zpravidla bývá chápána úžeji, jako bližší vymezení pracovních úkolů, které zaměstnanec zajišťuje. Při informování zaměstnanců, obdobně jako u pracovní náplně, nejde o právní úkon a nevyplývají z něho konkrétní práva a povinnosti, které by mohly být nárokovány v rámci soudního řízení. Většina náležitostí, které vyžaduje ustanovení § 37 zákoníku práce, je sjednána, a tudíž i uváděna v pracovních smlouvách, zaměstnavatel není povinen tyto údaje formálně uvádět znovu. Zaměstnavatel je ale povinen informovat zaměstnance stejným způsobem i o změnách v právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Informace musí být poskytovány v písemné podobě, z hlediska adresnosti je nezbytné informace rozlišovat na hromadné, například o stanovení pracovní doby, a individuální, například údaje o mzdě. S výjimkou mzdových údajů, které jsou vždy individuální (jde o osobní údaj ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů), mohou být ostatní informace sděleny v písemné podobě hromadně – například na nástěnce v areálu zaměstnavatele.
Vnitřní předpisy
Vnitřní předpis zaměstnavatele o poskytování dovolené 
Podle § 217 zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolených, stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat vcelku, a to do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu dovolených je nutno přihlížet k úkolům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší pracovní době.
Praxe je však poněkud jiná. U většiny zaměstnavatelů neexistují celoroční závazné rozvrhy dovolených – vychází se z flexibilních potřeb zaměstnavatele a zaměstnanců. Zaměstnanci o dovolenou žádají (mnohdy na tiskopisech vydaných zaměstnavatelem) a zaměstnavatelé s tímto návrhem vyslovují souhlas, či nesouhlas. V žádném případě zaměstnanec nemůže nastoupit dovolenou svévolně. Na tom nemění nic ani skutečnost, že zaměstnanec měl například zaplacen zahraniční zájezd. Podle § 217 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené. Proto je vhodné např. před zakoupením zahraničního zájezdu požádat zaměstnavatele o určení doby čerpání dovolené.
Strana 2 z 2
KNIŽNí NOVINKA
© 2012 Wolters Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3