HR Expert

První březen roku 2004. Účinnosti nabývá novela zákoníku práce, která přináší mj. (dnes již dobře známé) pravidlo o sjednávání nebo prodlužování pracovních poměrů na dobu určitou, totiž pravidlo „2 roky a dost“. V závěru novely „se krčí“ přechodné ustanovení v tom smyslu, že „pracovní poměry na dobu určitou, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy“. Možná si pamatujete, že tato věta byla interpretována různě – někdo tvrdil, že pracovní poměry na dobu určitou založené před účinností novely lze prodlužovat vpodstatě až do aleluja, jiný by počítal dobu 2 let od prvního prodloužení takového pracovního poměru po onom 1. březnu. Teprve v říjnu roku 2009 se v dané věci vyjádřil také Nejvyšší soud a rozhodl, že doba 2 let začíná plynout od účinnosti novely a že přechodné ustanovení se týká primárně těch případů, kdy před tímto datem byly pracovní poměry sjednány nebo prodlouženy na tak dlouhou dobu, že přesahují datum 29.2.2006.

Také nový zákoník práce s účinností od 1.1.2007 s sebou přinesl hned několik přechodných ustanovení. Jedno z nich se týkalo vedoucích zaměstnanců, kterým vznikl pracovní poměr jmenováním. Až na výjimky se najednou (především v podnikatelské sféře) začaly považovat tyto pracovní poměry ze zákona za založené pracovní smlouvou. Ten humbuk kolem toho, jestli jsou pořád tito vedoucí zaměstnanci odvolatelní, nebo je s nimi nutné sjednat tzv. doložku odvolatelnosti dle ustanovení § 73 nového zákoníku práce. Zase zaúřadoval (a logicky opět s časovou rezervou) Nejvyšší soud. Nedávno vyslovil názor, že na možnost odvolat takového zaměstnance z jeho vedoucího pracovního místa nemohla mít změna právní úpravy žádný vliv. Kdo ze zaměstnavatelů tedy nesjednal doložku odvolatelnosti, neztratil právo vedoucího zaměstnance případně i vyměnit.

No a do třetice něco aktuálního. Novela zákona o zaměstnanosti začátkem letošního roku a změna v právní úpravě nekolidujícího zaměstnání. Určitě jste zaregistrovali, že i nadále si může uchazeč o zaměstnání při svém vedení v evidenci na úřadu práce vydělávat do 4.000 Kč hrubého měsíčně, na rozdíl od minulého roku mu ale po dobu trvání tohoto nekolidujícího pracovněprávního vztahu není poskytována podpora v nezaměstnanosti (má-li na ni nárok). Díky přechodnému ustanovení se toto pravidlo vztahuje nicméně „jen na podporu v nezaměstnanosti, o niž uchazeč o zaměstnání požádal po dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Pokud jde o uchazeče o zaměstnání, který se zaregistroval a požádal o podporu na konci roku 2010 a během podpůrčí doby naváže nekolidující zaměstnání, její běh se mu nepozastaví a úřad práce ho bude vyplácet stejně jako doposud. Ten, kdo tak učinil až o několik dnů později, v roce 2011, má „smůlu“.

Přechodná ustanovení mají sice přechodný charakter, ale je třeba jim věnovat náležitou pozornost. Je pořád lepší je mít (byť někdy v nepříliš povedené podobě), než aby úplně absentovala. To jsou pak dohady ještě mnohem větší…