Přijmout pětatřicátníka, absolventa, maminku po rodičovské dovolené nebo šedesátníka? První varianta je sázka na jistotu. Riziko chyby je minimální. Přesto zkušení personalisté rádi přijmou „zelenáče“ či zkušeného matadora. I když trošku riskují. Proč?

Většina žadatelů o pracovní pozici dříve či později předloží vysokoškolský diplom nebo maturitní vysvědčení. Pro některé personalisty mají dosažené známky velký význam, jiní je vůbec nehodnotí. Proč? V praxi často rozhodují jiné atributy než školní inteligence.

Zpravidla velmi rychle po našem nástupu do práce si ostatní kolegové a nadřízení vytvoří o nás svůj „obrázek“. V praxi trvá velmi dlouho, než jej změní nebo poopraví. První dojem je zkrátka velmi důležitý.

Důchod pořád vnímá řada lidí jako jistotu. Není tomu tak. Výpočet důchodu se v řadě zemí EU zhoršuje. Postupně se tedy snižuje poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou. Některé země dokonce pro rok 2012 snížilo absolutní hodnotu důchodu (např. Řecko). Maďarsko znárodnilo úspory ve fondech.

Špatné zprávy se prodávají lépe než dobré. Proto se snadněji dočteme, že se něco pokazilo, že bude hůř a vyhlídky do budoucna nebudou dobré. Mnohé věci neovlivníme. Pro nás samotné je však dobré snažit se být v pohodě.

V poslední době čtu v nabídkách práce velmi často, že firma požaduje „tah na branku“. Jako sportovec mám rád sportovní terminologii. Ale nejsem si jistý, zda firmy skutečně vždy chtějí „tah na branku“. Proč?

Plánované zvýšení minimální mzdy od příštího roku na 8 400 Kč nebo 8 500 Kč se neuskutečnilo. I v příštím roce bude v Česku minimální mzda 8 000 Kč. Česko je tak v EU jedinou zemí, která minimální mzdu od roku 2007 nezvyšovala. Současná minimální mzda přestává plnit svoji funkci.

Průměrná mzda ve třetím čtvrtletní stoupla na 24 089 Kč, což je o 562 Kč více než před rokem. Problémem zůstává slovíčko průměrně. Jestliže totiž není průměrná mzda doplněna dalšími údaji, tak má nižší vypovídací schopnost. Proč?

Mimo odborné znalosti a dovednosti je nesmírně důležité neustále pracovat na umění komunikace. Chceme-li si v životě splnit co nejvíce našich snů a přání, tak si musíme umět říci (nejenom v práci) o svoji šanci a najít si svou cestu.