HR Expert

Musím konstatovat, že žádný právní předpis výslovně nestanoví, že tyto lékařské preventivní prohlídky (vstupní, event. periodické a mimořádné, řadové a výstupní) jsou nutné i u zaměstnanců, zaměstnaných na základě uvedených dohod, avšak ani žádná právní úprava výslovně nestanoví, že se tyto prohlídky na ně nevztahují. Z celého kontextu právní úpravy v různých právních předpisech lze ale jednoznačně dovodit, že tito zaměstnanci uvedeným lékařským prohlídkám zásadně (až na výjimky) nepodléhají. Dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti (dále zpravidla jen „dohody“), upravené v ustanoveních§ 74 až 77 zákoníku práce (ZP).

Zastánci opačného názoru často argumentují ustanovením § 103 odst. 1 písm. a) ZP, o povinnostech zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), podle něhož je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával mimo jiné práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Jde ovšem o obecné ustanovení, z něhož nelze dovozovat povinnost absolvování lékařských preventivních prohlídek u všech zaměstnanců bez ohledu na formu jejich pracovněprávního vztahu. Toto ustanovení má řadu konkrétních důsledků, např. když se zaměstnavatel dozví o zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, ačkoli ta nebyla vyjádřena lékařským posudkem zařízení závodní preventivní péče, ale lékařským posudkem např. vydaným registrujícím ošetřujícím lékařem. Skutečnost, že uvedené ustanovení nezakládá konkrétní povinnosti k zajištění a absolvování těchto lékařských prohlídek souvisí s tím, že teprve ustanovení § 106 odst. 4 písm. b) ZP ukládá zaměstnancům povinnost podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy, což znamená, že právní předpis musí obsahovat explicitní (výslovnou) úpravu povinných lékařských preventivních prohlídek pro určité případy. Povinnost zaměstnance se jim podrobit tak vyplývá z těchto konkrétních ustanovení, nikoli z ustanovení obecného.

Dále je možné uvést následující kontext ustanovení zákoníku práce a dalších právních předpisů, který jasně vyjadřuje, že se tyto lékařské prohlídky nevztahují na zaměstnance zaměstnané na základě dohod:

• 1) Vstupní prohlídky jsou nařízeny v § 32 ZP, takže musí být v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonány před uzavřením pracovní smlouvy (zejména v případech uvedených v § 8 směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, která je stále planým právním předpisem, i když značně zastaralým). Nelze ani argumentovat tím, že podle § 77 odst. 1 ZP se na práci konanou na základě dohod vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru, neboť § 32 neupravuje výkon práce, ale postup zaměstnavatele před vznikem pracovního poměru.
• 2) Podle § 247 ZP musí zaměstnavatel zabezpečit, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem závodní preventivní péče mimo jiné před vznikem pracovního poměru (nikoli před sjednáním dohod). Odporovalo by pravidlům o logickém výkladu právní normy, kdyby se u mladistvých vycházelo z toho, že § 247 ZP je zvláštní ustanovení, které u nich vstupní prohlídky k práci na základě dohod nepředepisuje, ale u „nemladistvých“ by tyto prohlídky byly požadovány.
• 3) Povinné lékařské prohlídky zaměstnanců pravidelně pracujících v noci, jsou předepsány v ustanovení § 94 ZP o noční práci (tyto prohlídky se vykonávají zejména před zařazením na noční práci a pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně). Toto ustanovení se na zaměstnance zaměstnané na základě dohod vůbec nevztahuje, neboť podle § 77 odst. 1 písm. b) ZP se na ně nevztahuje právní úprava pracovní doby a doby odpočinku, tedy zejména celá část čtvrtá zákoníku práce.
• 4) Podle § 8 odst. 4 směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (dále jen „směrnice“), je posudek lékaře závazný pro organizaci, která je povinna postupovat v souladu s tímto posudkem při rozhodování o přijetí pracujícího a při sjednávání druhu práce. Druh práce je povinnou náležitostí pracovní smlouvy, u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zákoník práce tento pojem nepoužívá. Koneckonců tato směrnice i jinými svými ustanoveními vyjadřuje, že předepsané preventivní prohlídky vztahuje jen na zaměstnance v pracovním poměru. Tak v ustanoveních § 17 odst. 2 a § 18 odst. 3 směrnice o posuzování zdravotní způsobilosti při změně nebo skončení práce jsou výslovně nařízeny lékařské prohlídky při rozvázání pracovního poměru (výstupní prohlídky). V ustanovení § 7, které se dříve týkalo náboru pracovníků, prováděném národními výbory, byla přikázána lékařská prohlídka před uzavřením pracovní smlouvy – i když je ustanovení již obsoletní (zastaralé a nepoužitelné), bezpochyby vyjadřuje, že se směrnice vztahuje na zaměstnance v pracovním poměru.
• 5) Pokud jde o řidiče, upravuje u nich povinné vstupní a periodické prohlídky ustanovení § 87 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. To tyto lékařské prohlídky požaduje [v odstavci 1 písmenu b)] u řidičů, kteří řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u nichž je řízení motorového vozidla druhem práce, sjednaným v pracovní smlouvě. Dále pak u řidičů vozidel s výstražnými světly, resp. u držitelů vyjmenovaných skupin řidičských oprávnění (od skupiny C výše) a držitelů osvědčení pro učitele autoškol. Jen tedy v těchto výslovně uvedených případech se vztahuje povinnost vstupní či periodické prohlídky na všechny řidiče, tedy i zaměstnané na základě dohod, avšak vstupní prohlídka předchází zahájení výkonu takové činnosti, nikoli uzavření dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Nejde-li o takové zvláštní případy, týkají se tyto prohlídky jen řidičů – profesionálů v pracovním poměru se sjednaným druhem práce k řízení motorového vozidla.
• 6) Pokud jde o tzv. podnikové hasiče, řeší u nich lékařské preventivní prohlídky nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků. To v § 2 odst. 1 předepisuje vstupní lékařské prohlídky před přijetím uchazeče do pracovního nebo obdobného poměru. Jak známo, pro práci na základě dohod se pojem „poměr obdobný pracovnímu poměru“ nepoužívá a nepoužívá se ani označení „poměr“. Takovým obdobným poměrem je jen služební poměr a členství v družstvu, je-li jeho podmínkou též pracovní vztah.

Je nepochybné, že současná právní úprava není dokonalá a ani dobrá, což je způsobeno její převážnou zastaralostí a nekomplexností. V mnohých případech by forma základního pracovněprávního vztahu jistě neměla být rozhodující. Lze proto např. doporučit, aby zaměstnavatel zajistil tyto prohlídky i u zaměstnanců zaměstnaných na základě uvedených dohod na rizikových pracích (§ 12 směrnice), u zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva, nejde-li o řidiče (§ 13 směrnice) a u jiných zaměstnanců, u nichž se vyžaduje zvláštní zdravotní způsobilost (§ 14 směrnice). Problém je však v tom, že zaměstnanec není povinen se podrobit těm lékařským prohlídkám, které právní předpis nestanoví [viz již uvedený § 106 odst. 4 písm. b) ZP]. Jen u vstupní prohlídky je tomu jinak – jestliže by se zaměstnanec požadavku zaměstnavatele na vykonání vstupní prohlídky nepodrobil, zaměstnavatel by jej do práce nemusel přijmout. Celý problém též souvisí s tím, že jen v případě právním předpisem předepsaných lékařských preventivních prohlídek v rámci závodní preventivní péče je vyloučena svobodná volba lékaře a zaměstnanec se prohlídce musí podrobit u „závodního lékaře“ (§ 9 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu).

Problémem u takovýchto „nadstandardních“ lékařských prohlídek, které zaměstnavatel vztáhl též na zaměstnance zaměstnané na základě dohod, by dále mohlo být, že orgány daňové správy by nemusely přiznat jejich daňovou uznatelnost ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (daňově uznatelné jsou výdaje na závodní preventivní péči, poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetřené, stanovené zvláštními předpisy).

Navíc u dohod vzniká praktický problém, a to zejména u dohod o provedení práce. Ty jsou uzavírány na práce do rozsahu 150 hodin v kalendářním roce, avšak velmi často i jen na práce velmi malého rozsahu, např. pouze na několik hodin. Vztahovat na takové práce povinné vstupní prohlídky a po jejich vykonání prohlídky výstupní by naprosto odporovalo zdravému rozumu.

Pro budoucí novou právní úpravu pracovnělékařské péče bude nezbytné zvážit, v kterých případech jsou lékařské preventivní prohlídky nezbytné i u zaměstnanců zaměstnaných na základě dohod.