Nařízení vlády č. 68/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci nabývá účinnosti dnem 1. května 2010. K novelizaci citovaného nařízení vlády bylo přistoupeno na základě věcných důvodů, resp. ve snaze zjednodušit některé odborné postupy tak, aby byla redukována jejich náročnost pro potřeby praxe.

Podle zdrojů Mezinárodní organizace práce je celosvětová statistika úmrtí žen v době těhotenství nebo při porodu více než alarmující. Úhlem pohledu českého pracovního práva, vyznačující se dlouhodobou a propracovanou ochranou těhotných zaměstnankyň, pak až neuvěřitelně zní zjištění Mezinárodní organizace práce, že takřka 60 % mladých žen je v době těhotenství nuceno pracovat za podmínek, které nezohledňují jejich stav. Přitom je zřejmé, že k faktorům, které ohrožují zdraví těhotných na pracovištích, patří obecně příliš náročná práce, neúměrně dlouhá pracovní doba a kontakt s nebezpečnými chemickými látkami.

V poslední době jsou vyslovovány názory, a to ze strany některých lékařů, ale i např. pracovníků inspekce práce, že se lékařské preventivní prohlídky v rámci závodní preventivní péče (pracovnělékařské prohlídky) vztahují všeobecně i na zaměstnance zaměstnané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Lékařské preventivní prohlídky k posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci jsou bezpochyby součástí péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která se vztahuje na všechny zaměstnance bez ohledu na formu základního pracovněprávního vztahu (zda jde o pracovní poměr či o uvedené dohody) a jsou prováděny podle medicínských hledisek, avšak povinnost zaměstnavatelů tyto prohlídky zajistit a povinnost zaměstnanců se jim podrobit musí být stanovena právními předpisy. Jestliže tomu tak není, nemůže se „přání stát otcem myšlenky“, ale je nutné zvážit potřebu změny právní úpravy. Jak tomu tedy je z právního hlediska?