HR Expert

Nejčastějším benefitem byl příspěvek na stravování. Nabízelo jej zhruba 95 procent firem. Dovolenou navíc poskytovalo 83 procent zaměstnavatelů, asi 76 procent z nich navýšilo délku dovolené o jeden týden a jedno procento o dva týdny.

Ostatní zaměstnavatelé zvýšili svým zaměstnancům nárok na dovolenou v řádu dnů. V každém odvětví nebyla zaměstnancům dovolená navyšována ve stejném rozsahu. V některých odvětvích byla prodloužena o jeden týden všem zaměstnancům – příkladem jsou odvětví informační a komunikační činnosti nebo odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. „Naopak nejméně zaměstnanců mělo prodlouženou dovolenou o jeden týden v odvětví ubytování, stravování a pohostinství,“ uvedla Kateřina Duspivová ze společnosti Trexima, která analýzu zpracovala.

Stravenky nedostávali jen současní zaměstnanci, ale 16 procent firem je dávalo i svým bývalým pracovníkům. „V necelých třech procentech kolektivních smluv bylo sjednáno poskytování zvýhodněného stravování zaměstnancům v průběhu čerpání dovolené, a ve dvou procentech kolektivních smluv i v době dočasné pracovní neschopnosti,“ uvedla.

Dalšími nejrozšířenějšími benefity bylo poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích a poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy. Mezi benefity, které se v posledních letech velmi rozšířily, patří příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců. Ten první poskytovalo 58 procent zaměstnavatelů, druhý 19 procent. Průměrná výše příspěvku na životní pojištění dosahovala 480,5 Kč měsíčně, u příspěvku na penzijní připojištění to bylo 459,8 Kč měsíčně. V obou případech příspěvky meziročně vzrostly.

„Přibližně tři čtvrtiny zaměstnavatelů poskytují tyto příspěvky pouze v případě, že zaměstnanci splní podmínky stanovené zaměstnavatelem,“ konstatovala Duspivová. Nejčastějšími podmínkami bylo v roce 2010 dodržení minimální délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a spoluúčast zaměstnance při úhradě příspěvku ve stanovené minimální výši. Příspěvek na penzijní a životní pojištění byl v roce 2010 nejčastěji poskytován u velkých zaměstnavatelů s 250 a více zaměstnanci.

Žádaným, ovšem ne již tak často poskytovaným, benefitem je nárok na vyplacení třinácté, případně čtrnácté mzdy. Výhoda ve formě nároku na 13. mzdu byla v roce 2010 sjednána ve více než 42 procentech kolektivních smluv, zatímco nárok na 14. mzdu byl sjednán pouze v necelých 15 procentech. U většiny zaměstnavatelů však byla podmíněna splněním některých podmínek. Nejčastěji se jednalo o dosažení určitého hospodářského výsledku zaměstnavatele či počet odpracovaných dní u zaměstnavatele.

V rámci šetření bylo analyzováno 1316 kolektivních smluv zaměstnavatelů podnikatelské sféry, které zastupovaly 19 sekcí ekonomických činností s více než 762 000 zaměstnanci.

Deset nejčastěji poskytovaných benefitů dojednaných v kolektivních smlouvách v roce 2010